Fotoluminiscence – jak funguje?

Fenomén luminiscence lze popsat jako záření materiálů (pevných i kapalných), které je vyvoláno absorpcí elektromagnetického záření. Principem luminiscence je excitace atomu, tedy přechod na vyšší energetickou úroveň, působením vnějšího zdroje záření a jeho následným navracením na původní energetickou úroveň (energetickou úroveň okolního prostředí). Při ‚návratu‘ atomu na nižší energetickou úroveň dochází k vyzařování částic světla. Jede o proces, kdy záření s kratší vlnovou délkou a větší frekvencí vyvolává ve fotoluminiscenčním materiálu vznik záření o delší vlnové délce a nižší frekvenci. Jinými slovy jde o proces, kdy osvit látky vyvolává její následné záření.

Luminiscence, na rozdíl od fluorescence, nemizí s ukončením působení zdroje dodávajícího energii. Luminiscenční materiály jsou tedy materiály schopné kumulovat obdrženou energii (ve formě záření).

Fotoluminiscenční materiály jsou po osvitu denním světlem či UV zářením schopny vyzařovat pohlcenou energii ve formě viditelného světla až 12 hodin. Délka času vyžadovaného pro nabití je závislá na intenzitě absorbovaného světla. Ideálním zdrojem záření je sluneční světlo, světlo umělé s nižší intenzitou nabíjí luminiscenční materiály pomaleji. UV záření je taktéž intenzivním zdrojem energie.